Škoda, při které je oprava neekonomická (náklady na opravu přesahují cenu vozidla), Zde hovoříme o tkzv. ekonomické totální škodě. Pokud je poškození takového rozsahu, že není možné vozidlo opravit, hovoříme o technické totální škodě. Totální škoda se řeší vždy výpočtem, při kterém je výše majetkové újmy stanovena jako rozdíl hodnoty vozidla před poškozením a hodnoty havarovaného vraku.

Jedná se o nárok podnikatele nebo osoby samostatně výdělečně činné. Ušlý zisk je částka, která této osobě v důsledku zranění při dopravní nehodě a následné pracovní neschopnosti ušla. Tento požadavek se vyčísluje za pomoci daňového přiznání, peněžních deníků, faktur vydaných a přijatých a dalších účetních podkladů. Vyčíslení ušlého zisku je poměrně náročná odborná záležitost.

Jedná se o doporučenou technickou normu, která slouží k oceňování motorových a přípojných vozidel a ke stanovení výše majetkové újmy způsobené poškozením těchto vozidel. Znalecký standard č. I byl zpracován v roce 1990 Ústavem soudního inženýrství v Brně a dalšími odborníky. V průběhu roku 2004 byl znalecký standard novelizován, čímž došlo k přiblížení této normy současné realitě.

Finanční vyrovnání za znehodnocení poškozeného vozidla opravou. Zvažujeme je v případě, že při opravě vozidla došlo k zásahu do skeletu karoserie (oprava za použití rovnacího rámu, výřez dílu apod.). Důležitým předpokladem pro tuto škodu je technická hodnota vozidla – jeho stáří a proběh kilometrů.

Trvalé následky v přímé souvislosti s dopravní nehodou.

Nárok na tuto náhradu škody způsobenou pracovní neschopností v důsledku zranění při dopravní nehodě vzniká osobám v pracovním (zaměstnaneckém) poměru. Jedná se o rozdíl mezi reálnou mzdou pobíranou zaměstnancem před zraněním a vyplacenými dávkami sociálního zabezpečení po dobu pracovní neschopnosti.